Vlajka Korsiky
Vlajka Korsiky je bílá s hlavou mouřenína uprostřed. V korsičtině se vlajka nazývá Bandiera testa mora, vlajka s hlavou mouřenína. Někteří tvrdí, že tato vlajka je symbolem Korsických separatistů, ale to je nesprávné. Vlajka je znakem všech Korsičanů. Většina z 250.000 obyvatel Korsiky jsou nacionalisté v tom smyslu, že chtějí chránit originalitu a jazyk, ale jen málo z nich separatisticky žádá nezávislost. Vlajka Korsiky je symbol, se kterým se na Korsice setkáte na každém kroku. Je k vidění od stožárů u pobřežních budov až ke střechám vysokohorských chat. Na budově hospodářské komory v Ajacciu je Korsická vlajka umístěna dokonce na vyšším stožáru, než vlajka Francie.
Korsičtina
Zdá se to nepravděpodobné, ale i Evropský ostrov jako je Korsika má svůj vlastní jazyk. Jejím jazyk Corsu, neboli Korsičtina. S tímto Románským jazykem se na Korsice pořád můžete setkat mezi domorodci, ikdyž oficiálním jazykem je jen Francouzština. Díky vlivu turismu a Francouzské vlády však jazyk podobný Italštině pomalu zaniká a je dokonce zapsán na seznamu ohrožených jazyků UNESCO. Korsičtina má velký význam v historii Korsiky a můžeme se s ní setkat v mnoha Korsických příslovích či písních. Zajímavostí je, že se na Korsice najde více dialektů Korsičtiny a proto je Korsičtina trochu jiná kolem měst Bastie a Corte oproti dialektu z okolí měst Porto Vecchio či Ajaccio.
Poloha v Evropě
Ostrov ve Středozemním moři blíže k Itálii, severně od Sardinie, od které je oddělen úzkým Bonifáckým průlivem, je součástí Francie již 200let. Od roku 1975 je administrativně rozdělen do dvou departementů – Severní a Jižní Korsika. Ostrov je vyhledávaným letoviskem a mnozí Francouzi tu mají své přechodné bydliště.
Příroda
Pobřeží Korsiky stejně jako celý ostrov je velmi pestré. Na východě je rovné, ploché a bažinaté, lemované úzkou nížinou, zatímco na západě je velmi členité a strmě se zvedá k hornatému vnitrozemí. Kostru ostrova tvoří divoké horské pásmo probíhající celým ostrovem od severu k jihu s četnými rozsochami vybíhajícími až do moře. Hornaté vnitrozemí ochlazuje příjemné středomořské podnebí. Vydatné srážky na horách napájejí krátké a prudké řeky a dávají růst bujné vegetaci. Více než 1/5 Korsiky je zalesněna; převažují porosty kaštanů, na horských svazích vysoké borovice. Zbývající rostlinný kryt tvoří křovinatá macchie, jejíž aromatické rostliny dávají ostrovu svéráznou vůni. Mezi volně žijící zvířenou se vyskytují mufloni, divoké kozy a divoká prasata.
Korsika – Obyvatelstvo
Korsičané ( celkem 252 000 obyvatel), jichž téměř polovina žije ve správních střediscích Bastia a Ajaccio, jsou právoplatnými francouzskými občany. Jejich úředním jazykem je francouzština, ale mnoho jich mluví jedním z mnoha italských ostrovních dialektů. Korsičané se Italům podobají i vzhledem, folklórem a způsobem života. Populace na ostrově ubývá a stárne, z důvodů vysoké emigrace mladých lidí. Na druhé straně je možno zaznamenat příliv přistěhovalců, zvláště z Alžírska.
Hospodářství
Hlavní příčinou vysoké emigrace je nedostatek pracovních příležitostí a celkově nejnižší životní úroveň ze všech regionů Francie. Značná část obyvatelstva se stále věnuje zemědělství zaměřenému na extenzivní chov ovcí a koz a rybolovu. Hlavním exportním artiklem jsou citrusové plody, víno a sýry. Pohonné hmoty, stroje a spotřební zboží se musejí dovážet, vlastního průmyslu je málo. Hlavním zdrojem příjmů je cestovní ruch, který má velkou perspektivu. Silniční síť byla díky rostoucímu turistickému ruchu zdokonalena a hlavní města jsou propojena železnicí. S kontinentální Francií i Itálií spojují ostrov pravidelné lodní a letecké linky.
